Rok osobností pražské architektury 2017 a Jaroslav Fragner

V letošním Roce osobností pražské architektury pokračujeme představováním vynikajících architektů a jejich tvorby, kterou můžeme dnes obdivovat a objevovat v Praze, ale také na jiných místech u nás.
Významná životní výročí vzpomeneme letos u Josefa Schulze, Pavla Janáka, Jože Plečnika, Jaroslava Gillara, Richarda Podzemného a dalších.
Mezi prvními v přednáškovém cyklu a putování po jejich stavbách v Praze představíme vynikajícího českého architekta, malíře, návrháře a pedagoga Jaroslava Fragnera, jehož 50. výročí úmrtí jsme v minulých dnech vzpomínali.
Jaroslav Fragner
se narodil 25. prosince 1898
Architekturu studoval na ČVUT u profesora Antonína Engela, roce 1934–1935a svá studia završil na Akademii výtvarných umění v mistrovské třídě u profesora Josefa Gočára.
Spolu s Karlem Honzíkem, Evženem Linhartem a Vítem Obrtelem tvořili tzv. Puristickou čtyřku. V roce 1934 stanul v čele skupiny architektů SVU Mánes a v roce 1936 se stal místopředsedou a v roce 1939 předsedou SVU Mánes.
Po druhé světové válce byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění a v letech 1954–1958 zde působil jako rektor. Vlastní projekční ateliér provozoval Po roce 1948 měl vlastní projekční ateliér ve Stavoprojektu a později ve Státním ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO). V roce 1956 jako předseda Svazu architektů ÚSČVU písemně protestoval proti rozhodnutí o zrušení SVU Mánes a zabavení jeho majetku státem. V roce 1959 byl odvolán ze všech funkcí, ale paradoxně dostal Řád práce a v roce 1965 obdržel titul národní umělec.
Některé Fragnerovy stavby jsou řazeny k vrcholům české architektury 20. století.
Z pražských staveb připomeňme vilu Ing. Havla na Barrandově, 1919–1931, Léčiva B. F., 1929–1930, Praha-Dolní Měcholupy, palác pojišťovny Merkur, Praha, Revoluční ulice, 1934–1936, rekonstrukci a dostavbu Karolina, 1945–1968, Loděnice ČKD v Praze-Libni, 1949, rekonstrukci Betlémské kaple, 1949–1965, úpravy Pražského hradu, 1956–1967.