Stavby století republiky 1918-2018 v Jihočeském kraji

Cena 50 Kč Běžná cena: 69 Kč

 

 

Malá publikace Stavby století republiky v Jihočeském kraji byla vydána k výstavě 100 let architektury nové republiky – Jihočeského kraje. Oba tyto počiny patří k celorepublikovému projektu, jehož cílem je představit stoletý vývoj moderní československé, respektive české, moravské a slezské architektury a stavitelství coby součásti architektonické kultury nové Evropy od skončení první světové války v roce 1918 po dnešek.

 

Jihočeská architektura v období let 1918–2018 by se mohla z vnějšího pohledu

jevit jako periferní. Do jisté míry tomu tak bylo, lepší stavby zde většinou

vyprojektovali pražští architekti, místní tvořili často stavby průměrné,

až stavitelského rázu, avšak v každém období se mezi nimi vyskytli i tvůrci, kteří

dosahovali republikové úrovně, a nadto několik zvláš_ významných osobností

překračujících svou tvorbou naše hranice.

Jihočeskou architekturu v období první republiky ovlivnila především tvorba

českých pražských architektů. Z pražského centra byl přebírán rondokubismus,

purismus i funkcionalismus. Většinu významnějších zakázek v jižních Čechách

získávali Pražané, ke špičce této produkce patří několik funkcionalistických staveb

– vila JUDr. Švece v Českých Budějovicích (1933–1934) od Kamila Ossendorfa

a Richarda Podzemného, sanatorium ve Vráži (1934–1935) od Františka Čermáka,

Gustava Paula a Antonína Tenzera, či Zemská průmyslová škola ve Volyni (1929–1933)

Františka Fialy a Vladimíra Wallenfelse. Pozoruhodným dílem je i kostel

sv. Vojtěcha v Českých Budějovicích (1937–1939), jemuž dal Jaroslav Čermák

podobu na pomezí funkcionalismu a moderně pojaté gotiky.

V této konkurenci se prosadilo i několik místních architektů, kteří dosahovali

celorepublikové úrovně, například Theodor Petřík s kubistickou stavbou

Selekčního bramborářského ústavu ve Slapech u Tábora (1921–1922) či Městské

spořitelny v Táboře (1923), Jan Salák navrhl obchodní dům Ferdinanda Haišmana

v Českých Budějovicích (1933–1934) ve stylu emocionálního funkcionalismu, nebo

Jan Chomutovský s funkcionalistickým lázeňským domem Jana v Bechyni

(1927–1934). Avšak předním jihočeským architektem, který přesáhl svou tvorbou

naše hranice, byl Karel Chochola. Tento architekt patřil v celé republice k prvním

iniciátorům nových stylů, jako byly purismus a funkcionalismus. Chochola přivážel

inspirace přímo ze zahraničních ohnisek moderní architektury, například

z Holandska. Již v roce 1924 byla podle jeho návrhu realizována jedna z prvních

puristických staveb u nás – tribuna sokolského stadionu v Českých Budějovicích.

Dalšími jeho vynikajícími stavbami jsou kupříkladu obřadní síň v Protivíně (1926–1927),

dále obchodní dům Brouk a Babka v Českých Budějovicích (1935).

V období první republiky vznikly v jižních Čechách dva unikátní, esteticky působivé

mosty. První z nich, nazývaný Bechyňská duha (1926–1928), navržený Eduardem

Viktorou je unikátní železobetonový obloukový most, sdružující provoz silniční

a železniční – Křižíkovu elektrifikovanou tra_. Druhým je Podolský most (1937–1942)

 

 

 

Kód: katalog JČK